A tak jsem skočila do kaluže

Dnes po pár slunečních dnech, plných letních šatů a květovaných vzorů se obloha zatáhla. Celý den nebylo ani teplo ani zima. Bylo přesně tak akorát. Když jsem přicházela ze školy domů věděla jsem, že bude pršet. A snad nikdy jsem se na déšť tak netěšila.

Protože když obloha pláče, svět je jiný. Krásnější, kouzelnější a mokřejší. Vzduch je jiný, tak voňavý a lehký. Rostliny jsou hned zelenější. Ale nálady lidí jsou spíše špatné než dobré. Co se jim na dešti nelíbí? Snad to, že rostliny dostávají tolik potřebnou vodu? Vzduch je o tolik jiný, lepší?

Vždycky jsem milovala déšť. Sedla jsem si na balkón a pozorovala kapky vody, které se snášely z nebe a s tichým zvukem dopadly na mozaikové dlaždice přede mnou. Stejně tak, jak je tomu teď. Teď tu sedím, pozoruju to kouzlo a píšu pro vás tyto řádky.

Zvuk deště je uklidňující. Nejlépe se mi spí právě za deště. Kapky hlasitě bubnují na střechu a já nic, co by bylo ještě víc uklidňujícího neznám. Ráno je obvykle mlha, ptáci zpívají na všechny strany, není moc teplo, ale cítíte tu sílu přírody. Každá kapka vody se vsákla a každá kapka udělala přírodu silnější.

Když prší je zima. Ne velká, ale trochu je.

Kaluž, do které skočíte je studená. Malé děti se nebojí skákat do kaluží, spíše naopak. Od kaluží je nemůžete odtrhnout.

A ano, přiznám se, i já jsem si nedávno skočila do jedné kaluže.  Nádherně pršelo a mě už nebavilo se koukat na naštvané tváře lidí. Skákala jsem v teniskách, v bílých teniskách a skočila jsem tak šikovně, že se mi okolní bláto stříklo na oblečení. Boty od bláta a oblečení od bláta. A víte co? Vůbec mi to nevadí. Oblečení se vypere, boty vyčistí, ale tak krásná vzpomínka, jako byla tahle, se mi z hlavy jen tak nevypaří. A tak jsem skočila do další kaluže.

Zastavme se. Buďme na chvíli zase těmi malými dětmi bez starostí a problémů. Koukejme na svět zase s růžovými brýlemi a nesundávejme si je. Buďme ty malý stvořený s velkou duší, kteří se ničeho nebojí.

Děkuju za úžasné komentáře. Každý mi vždycky zlepší den. Je úžasné, že vás můj blog baví a to ještě nevíte, co všechno mám v plánu. A fotku jsem vyfotila před několika lety v Maroku:)

Čtěte, pište, milujte a skákejte do kaluží

S dětskou láskou Bee

 

 

Bee
Malá bruneta s upřímným srdcem a historky, které vás donutí břečet i smát. Holka která píše a čte srdcem i duší. Touží po všem co jí život chce nabídnout. Sledujte její příběhy a život.

komentáře 2

  1. Kaluže jsem nikdy neměla ráda, naopak nadávám, když do nějaké omylem šlápnu. Nedávno jsem pěkně zmokla, protože jsem si zapomněla doma deštník a pak šla domů přes kilometr na otevřeném prostranství a nebylo se kam schovat. Pokud jsem zalezlá někde uvnitř, tak mám déšť moc ráda a ještě více bouřky. Po dešti je navíc venku příjemný vzduch. 🙂

    LENN

Napsat komentář

Přejít k navigační liště