Nemám důvod se před někým předvádět

Zdravím! Dneska jen krátce.

Dneska jsem zase o něco víc poznala sama sebe. Dneska vám budu vyprávět jak jsem se vydala na schůzku se svojí starou partou kamarádů, které jsem neviděla velice dlouho. No, a zase jsem si hezky pokecala sama se sebou a došla k podstatné informaci.

Znáte to, chcete se předvést a vypadat, co nejlépe a děláte ze sebe někoho, kdo nejste. A tak jsem se namalovala, jako normálně (skoro, akorát jsem měla šedo-černé oční stíny). Oblékla jsem si šaty, které úplně nesnáším. Všude vlají, jsou z divného materiálu. Jsou u krku jako rolák, ale vypadají dobře. Tak jsem si je oblékla, nandala jsem si silonky, i když bylo venku vedro. Přes šaty jsem si hodila džínovou bundu (možná proto, aby ty šaty nebyly vidět) a na rameno kabelku. K tomu velké podpatky, ale znáte to vypadáte vyšší a nám holkám to dělá hezčí zadek a nohy, a tak jsem si řekla, že jeden den to vydržím.

Pro krásu se musí trpět.

Tak jsem vyšla z domu a zamířila k metru. Každý krok mě na těch pekelných botách bolel. Šaty byly čím dál těžší a v silonkách my bylo vedro. A víte, co jsem udělala? Normálně jsem si řekla, že tohle ne!

Jak už jsem psala ve článku Mluvím sama se sebou, tak jsem se okřikla a řekla jsem si, že tohle nemám zapotřebí. Nemám důvod se před někým předvádět. Nemusím dělat, že mám delší nohy a vůbec svoje nohy trápit na vysokých podpatcích. Chodit v šatech, které bytostně nesnáším a jsou mi na těle nepříjemné. Vysvětlila jsem si to. Tohle nemá zapotřebí, otočila jsem se a šla jsme se domů převléknout. A teď?

Sedím u mamky v práci u stolu a píšu pro vás tyto řádky. Mám na sobě bílé kalhoty, lehký svetr s pestrobarevným vzorem a na nohou mám tenisky. A víte co? Je mi fajn. Piju tady kapučíno, poslouchám ve sluchátkách hudbu a říkám vám všechno, co vám potřebuju říct/napsat.

Tak abych to ukončila nějak srozumitelně. Dneska ráno jsem ze sebe udělala člověka, kterým nejsem a když jsem se převlékla věřte mi, že mi bylo lépe. Většina lidí v dnešní době ze sebe dělá něco, co není a já k nim patřit nechci. Chci být svá. Originální. A ano, myslím, že párkrát do roka si obuji podpatky a budu se úsměv snažit zakrýt to, že přestávám cítit nohy. Ale většinou budu doma tancovat v kuchyni ve vytahaném tričku, nenamalovaná a v chlupatých ponožkách. Nebudu se starat o to, jak vypadají moje vlasy nebo když tancuju tak vypadám opravdu trapně. Budu to já, a to je pro mě to nejdůležitější.

Takže čtěte, pište, milujte a buďte sami sebou

S láskou Bee

PS: Všimli jste si, že nahoře je napsáno ,,dneska jen krátce“ a je z toho 467 slov? Tak zatím a mějte hezký den!

 

Bee
Malá bruneta s upřímným srdcem a historky, které vás donutí břečet i smát. Holka která píše a čte srdcem i duší. Touží po všem co jí život chce nabídnout. Sledujte její příběhy a život.

komentářů 6

    1. Děkuju za úžasný komentář, který mi vykouzlil doslova úsměv na tváři. Jinak zastávám názor, že každý člověk by měl být sám sebou. Bohužel se takových jedinců najde jen málo. Proto mám velkou radost, když jsou lidé sami sebou a píšou mi své příběhy. Měj hezký a úžasný den. S láskou Bee

  1. Krásne napísané. Vo všetkom s tebou musím iba súhlasiť, keďže táto situácia sa mi stala už mnohokrát. Avšak, najlepšie sa cítim, keď som sama sebou ☺️

    1. Děkuju za krásný komentář. Mohu s tebou jedině souhlasit. Já se snažím být co nejvíce sama sebou a myslím, že se mi to daří:)

  2. Je trochu paradox, když ze sebe nechceš děkst někoho jiného a v zápětí se snažíš být originální, čili jiná. Ale chápu jak to myslíš. Také si žiji jak chci, nosím kočičí uši, spousty červených prvků a mám netypický účes na toto století. Jsem takhle spokojený a jsem rád středem pozornosti. Jen mě zajímá, setkala jsi se tedy s těmi kamarády? 😸

    1. Nakonec jsem se s kamarády setkala a ani jsem neměla tak velké zpoždění. Myslela jsem to tak, že já jsem original, vlastně každý jsme original a v posledních letech se snaží být všichni stejní. Nafoukaní, skoro polonahý a nevychovaný. V mém okolí jsou lidé, kteří kouří a pijí alkohol od 13-ti let a to je podle mě strašné. Ještě horší mi však připadá, že se to stále rozšiřuje. Každý chce být středem pozornosti. Tak to máš ty, já a mnoho dalších. Je rozdíl jestli si tuto pozornost získáváš agresivitou,kouřením cigaret anebo jen střihem vlasů. Já chi být originální podle sebe stejně jako si ty. Tak jsem to myslela, doufám, že je to alespoň trochu srozumitelné:)

Napsat komentář

Přejít k navigační liště