S notebookem v ráji

Už před pár měsíci jsem psala článek o inspiraci. Mezi body tohoto článku jsem měla místo. Nevím jak většina lidí, ale mně, když inspirace dojde musím se přesunout na jiné místo. Momentálně je hlavním mým útočištěm knihovna. Knihovna a domov.

Většinou věci, co se týkají blogu dělám doma. V klidu v posteli u čaje a sušenek. Články naopak píšu v knihovně. Nicméně se mi stalo, že jsem šla do knihovny jako obvykle a článek, který jsem měla v hlavě už rozepsaný a rozmyšlený, zůstal jen v hlavě. Seděla jsem u notebooku, prošla si police s knihami, snědla svačinu a vypila už druhé kafe a nic. Ani řádka. A tak jsem se sebrala a šla domu.

Následující týden jsem se na notebook nemohla ani podívat. Asi měla jsem strach, že když si k němu zkusím znovu sednout, spadne na mě pravda, že prostě psát články nedokážu. Ani já teď nevím, čeho jsem se vlastně tak obávala a teď sedím s notebookem na klíně na nádherném místě…

Myslím, že z mnoha mých článků je jasné, že jsem milovník moře. Milovník pralesů, přírody, exotického ovoce, budhistické architektury a svobody. Je asi patrné, že najít v Praze něco podobného je trochu složité. Když teda nepočítáme Botanickou zahradu, kam si s notebookem moc sednout nemůžu😊

A pak přišlo osvícení.

Musela jsem jet za mamkou do práce, a když jsem vstoupila do budovy, vstoupila jsem do ráje. Velká černá prosklená krychle navenek a uvnitř atrium naprosto dokonalé. Kanceláře jsou po stranách krychle.

Spadla mi brada až ke kolenům a byla jsem nadšená, jak malý dítě když mi máma řekla, že si můžu do atria sednout a počkat tam na ní hodinu s tím, že mě potom odveze domů. Samozřejmě mám vždycky u sebe papír, tužku, mobil a knihu. Za hodinu jsem přečetla půlku knihy a kreslila. Kreslila všechno možný i nemožný.

V poslední době je ten můj svět natolik uspěchaný, že na sebe vůbec nemám čas. Nekreslím, nepíšu, nečtu, necvičím jógu a ani nechodím na procházky.

Nedávno jsem někde četla, že pohyb zlepšuje naši psychiku a zbavuje nás stresu. Takže jsem ve stresu:)

Vyšla jsem dřevěné schody nahoru a zase byla jako malé dítě v Disneylandu. Celé atrium je laděné do dubového dřeva. Celé je stavěné na takových terasách a na každé, jsou stoly se židlemi. Okolo vás je příroda. Jsou tu palmy, kapradí, kaktusy, kvetou tu kali a je tu prostě nádherně. Úplně na druhém konci je vodopád, opravdu vodopád. Wow. Celé to ještě dokončuje vodní koloběh vody. Od vodopádu vede kaskádovitý potok, který se vede kolem celé této nádhery.

Polovina atria funguje jako jídelna a další jako taková pracovní otevřená kancelář. V obou případech sedíte uprostřed přírody. Netypické přírody a slyšíte hučet potok.

Myslím, že je všem jasné, že jsem za mámou do práce začala chodit mnohem častěji. Ale mámě to nijak nevadí a je ráda, že píšu i když ,když jsem jí říkala poprvé o svém blogu moc nadšená nebyla. Naštěstí to alespoň teď snáší.

A tak tady sedím ve svým malým ráji, čtu ,,Továrnu na sny“ od Anie Songe a píšu pro vás článek nečlánek. O nádherným místě, plném krásné inspirující energie.

Máte taky své oblíbené místo? Kam si zalezete a jste tam jenom vy sama se sebou, se svými myšlenkami?

ČTETE, PIŠTE, MILUJTE A VŠUDE MĚ SLEDUJTE

S láskou Bee

Bee
Malá bruneta s upřímným srdcem a historky, které vás donutí břečet i smát. Holka která píše a čte srdcem i duší. Touží po všem co jí život chce nabídnout. Sledujte její příběhy a život.

komentářů 10

    1. Jsem ráda, že to máme stejně. To místo mě naprosto okouzlilo a ta inspirace. Myslím, že každý by si měl takový malý ráj najít:)

  1. Tak to je úžasné, a ještě úžasnější, že tam máš tak snadný přístup! Užívej, inspiruj se, objevuj 🙂
    Já jsem člověk stolový, takže veškeré blogové aktivity provádím za stolem u sebe doma, ale láká mě vyzkoušet nějakou klidnou kavárnu nebo čajovnu, kde by mohly být ty správné umělecké vibrace.

  2. Mně to připomíná Papilonii – motýlí dům 🙂 mně se v botanické zahradě hrozně líbilo, ta „pralesní“ část byla asi nejhezčí, zvlášť když tam měli i autentické zvuky a jemný déšť. Taky by se mi v tom atriu líbilo psát 🙂

    LENN

    1. Je to naprosto úžasné. Miluji botanickou zahradu a ty v zoologické pavilon s ptáky nebo gorilami u nás v Praze. Vždycky procházíš pralesem a musíš se vyhýbat větvím ,a tak zvláštně to tam voní. Ještě ti do toho zpívají ptáci a je to prostě dokonalost sama:)

Napsat komentář

Přejít k navigační liště